Blažený sedlák.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Blažený sedlák.
Blážeji mi vlese, Když se soblak snese Knám Bůh milosti; Nežli vhrdé skály Zavřenému králi Prostřed žalosti. Ač, že vzlatě jede, Slávu ssebou vede, Předc má trápení: My, strast mímo sebe, Máme Jitko nebe Vsladkém spojení. Naše duše čistá Předouklady jistá Ctí sy tichou ves. Vvěrném milování, Vvonném požívání Žijem každé dnes. 68 Nemá starost mocy, By nám černý vnocy Způsobila sen. Y jak mile ráno Spatřit jest nám přáno, Veselí jdem ven. Draháť milá žena! Špatná její cena Všecky klénoty. Plynouť dnové lásky Stříbrné co hlásky Plní dobroty. Jaké zlásky jmění Mívám vyražení Vlůně zahrady! Nikdý nanevěstě Pán ho nemá vměstě Svšemi poklady. J. Rautenkranc.
69