Psaní na Jaroslava Puchmíra.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Psaní na Jaroslava Puchmíra.
Není dosti vrše psáti; Básník musý kežni zráti, Snášet parna, trpět mrazy, Skoumat mravů tvářnosti, Lidské bohy, zeměplazy Vevší možné věrnosti. Máli kčemu harfou hráti, Uč ho zdravý rozum znáti, Odzrn plívy, zhrubé rudy Ryzý zlato čistiti, Vpoli, vlese všecko všudy Vjisté kráse spatřiti. Málokdy se člověk zdaří Ohněm božským nadchnutý, Často svůj věk zlatý zmaří Podbřemenem shrbnutý. Kdo vsvém srdcy plamen cýtí, Komu ňádra vonné kvítí, Nebe slávu otvírá: Jehoť zlato neroznítí, Ani války hromobití Hlavu jasnou obírá; 53 Chtě neb nechtě donáručí,nechtě, donáručí Muzám letě, lidi učí, Život sladký požívati, Sny se míle obírati, Vzármutku a žalosti Tvořit sobě radosti. Jak se oheň tobě zjeví, Vůdcem zdravý rozum buď! Bludná myslmysl, co činit, neví: Věcy pilně važ a suď; Syce srdce ohněm těsné Bouřit začna brzy klesne: Syce nepřijdeli včas Rozum tobě kpomocy, Rejdí bůjnou myslí ďás; Jako vhorké nemocy, Krev se vaří, srdce klepá, Náruživost bouří slepá, Oči jiskří, hoří tváře; Ale vneduživé páře Duše sylu mocně tratí, Jazyk suší, mozek hatí: Tak y mysl tvá holdem bloudě Tvoří perle, klénoty; 54 Krále vroztrhané boudě, Svzteklým vlkem dobroty: Žluč plít nechá holubinky, Zlý jed zdravé nabylinky; Chudák vpustí smělou tváří, Sobrem trpaslíky spáří. Kam, kam bloude, přeshory Zanesly tě potvory? Kousej, kousej jak chceš nehty: Panny ztrhnou ztebe řehty. Kpomocy zov Muzy, čerty: Moudří mají ztebe žerty. Srdce plné, rozum zdravý, Co máš činitčinit, tobě praví. Věčnosti co zasluhuje, Zplného jen srdce plyne; Darmo šumař vrše kuje, Darmo sebou semtam vine, Slávy zpěvem chlubně hledá: Básnit naučit se nedá!..nedá!... Poslyš, bych ti příklad dal: Kanárek svým zpěvem zval 55 Všecky lidi kpodivení. Jaký hásekhlásek! jaké pěnípění, Naprocházce smilým milá Optáčkovi promluvila. Když tu slavík zstrany jiné Oslavuje milování; Všecko všudy vlásce plyne, Lesy loudí kradování. O jak slavík lásce učí! Milí padnouc donáručí Rozplynuli vmilování. Přirozenost zahanbuje Všecka lidská mudrování, Čekej, když tě rozpaluje, Až ti srdce překypí, Nyní hurtem přirozenost, Jako řeka zůřícý Valem hrne práce, lenost, Péče odporujícý. Srdce bůjností se třese; Rozpustilá fantazye Vypnouc knebi, tebe nese; Zjarní růže rozkoš pije, Vmilostivém požívání Porájské se kráse shání, 56 Letíc mezy květiny. Již zas zdvíhnouc zvučnou troubu, Starožitných časů chloubu, Krášlí sobě hrdiny. Co jen ráčí, vše se daří: Blázen, kdo teď časy maří; Jako rychlý hyne čas, Tak chuť kzpěvu zajde zas. Tupost ztmy se raduje, Nocy hledá mstivá sova; Jasnost slůnce miluje. Co se kryješ vtmavá slova? Krása ráda chlubně chodí, Ošklivost jen mody plodí, Jakby zpráchnivělá těla Chytře zakukliti měla. Podívej se, panna čistá Kráčí krásou přirozenou, Nekuklí se, krásy jista; Předceť slove krásnou ženou. Stará? Nechť se jak chce strojí, Ať sy líčí scvrklé tváře, Stkví se zlatem jako záře: Hoch jak strašidla se bojí Vylíčené švihlice; 57 Zkrásných šatů, křičí děti, Vykukuje opice. Pročež chcešli, by tvé básně Cti a chvály zýskaly, Hleď, by řečí sladkou krásně Jako záře svitaly; Nerozumně mášli psáti, Bloude, můžeš radči spáti. Jen to má rád každý zlidí, Co svým vlastním okem vidí; Světlost, jako oči těla, Písně vyjasnitby měla. Jsouli dobrá stará slova? Jako kopuletá vdova Zakuklená vstaré mody, Věkoletým harampátím Vycpané se líbí ody. Ksmíchu, ksmíchuby ti byla; Kdyby modná mladice Vhedbáví se ustrojila, Nasebe pak vyvěsyla Ošumělé kytlice. Novým krojem šaty maje, Pročbych dostarých as lez? 58 Choďme, jako chodí dnes. Jako léto, rozum zraje; Každý věk své mění mravy: Starcům šedivějí hlavy, Starost jími mocně třese: Mladík hlavu vzhůru nese; Když sy smutný otec stejská, Veselý syn sobě vejská. Jen sy rozvaž, jaké chyby! Mladíkovi malíř kdyby Nakrk vsadil mlíčnou hlavu: Jsyli smíchu zdržet vstavu? Pročbych bláznil? Co jest potom, Krásným hochům sázet rohy, Vpísně míchat Řecké bohy; Čechové nic neví otom. Řekové jak myslili, Srdce vzpěvy vylili. Čechu! chcešli zpívat hezky, Mysli, mluv a nos se Česky... Není dosti myslit krásně, Libě plynout musý básně. Jako hrubost pěkné panně Místo chvály slouží khaně: 59 Tak tvé hezké myšlení Vdrsné vrše zakuklené Vhanbu se ti promění. Kdybych vroucho potřísněné Mladé růže, vonné kvítí, Ač se barvou míle svítí, Zaobaliv poslal tobě: Vduchu cobys myslil sobě? Blázne! kdo tě odar prosyl? Proč sy rozmanité kvítí, Vzahradě co jasně svítí, Hloupě zmachav kemně nosyl? Pohrubém kdo zlatě touží, Milý! příkladem ti slouží Líbeznosti milenka, Roztomilá panenka, Naníž vlídná krása hraje; Přívětivost zust se směje; Kam jen kráčí, vmrtvé kraje Rozkoš rozmanitou leje; Kam se vrhne, očkem hodí, Mozky mate, lásku plodí; Podšlepějí vonné kvítí Jakous mocnou radost cýtí. 60 Jaká chůze! jak se vine! Líbeznost zní míle plyne; Jaké sladké usmívání Vzbuzuje lid kmilování; Přirozenost, štědrá mátě, Nani vlila lahody... Včastém vršův pilování Neužívej svobody; Ale píseň dlouhou krátě, Zaží mnohé nehody, Sužitkembys sladkost spojil, Smoudrostí se nerozdvojil. Blaze! kdo své poklady Zřídí podlé zahrady, Kde se růže, pěkné kvítí Jako zlatem krásně třpytí; Kolem voda čistá vine, Kde keř slzý, kvítek bledne, Kde vše, kam jen oko hlédne, Vovocy a kráse plyne... Sužitkem kdo sladkost spáří, Rozum skrásou nerozvine. Básníkem buď smělou tváří. V. Nejedlý.
61
Básně v knize Nové básně 1:
  1. báseň bez názvu
  2. Okouzlení.
  3. Veselá svadba.
  4. Na Brožíka.
  5. Výstraha.
  6. Janek.
  7. Na T. T.
  8. Hora v Polohu.
  9. Má Bohyně.
  10. Zlé ženy.
  11. Laskavec.
  12. Na Patera Menera.
  13. Na Drába X*.
  14. Dvě sestry.
  15. Na májový Větříček.
  16. Nová Moda.
  17. Nemilosrdný Otec.
  18. Výstraha.
  19. Nesvorní Manželé.
  20. Dudák.
  21. Mudrák.
  22. Pán a Pes.
  23. Na V. J**.
  24. Oda. Šebestyánovi Hněvkovskému.
  25. Mlíkařka.
  26. Toužení po Katince, pojejím odjetí 19 Máje 1797.
  27. Psaní na Jaroslava Puchmíra.
  28. Na smrt N. N.
  29. Lev pokorný.
  30. Lakomec.
  31. Blažený sedlák.
  32. Žáby okrále prosýcý.
  33. Na Annu.
  34. Píseň hrobářská.
  35. List na J. N****.
  36. Dlouhé kázání.
  37. Přílišná naděje a nedošlá moudrost, oboje ztrestané nakuře a navejceti.
  38. Kníhy.
  39. Odpornícy.
  40. Zamilovaný Janek.
  41. Pochlebník.
  42. Na pomluvače.
  43. Na Konyáše.
  44. Mladík a smrt.
  45. Povětří.
  46. Můj Ráj.
  47. Dobrý kazatel.
  48. Na utrhače.
  49. Poutník.
  50. Děvčino smrti rozjímání.
  51. Nápis.
  52. Strejc Troják.
  53. Dobrá rada manželům.
  54. Terezyi, Alžbětě, a Apollonyi hraběnkám Vratislavkám z Mitrovic, dcerám Eleonory hraběnky Vratislavky Netolické, rozené Vrbnové.
  55. Radní páni.
  56. Špatný zrak.
  57. Na správce.
  58. Bitva Černopolská dne 23 měsýce srpna 1796.
  59. Dívka věrná.
  60. Oučinkové Lásky.
  61. Na Čechy.
  62. Výstraha předsvůdcy všem pannám.
  63. Oda na důstojného Pána, Pana Antonína Strnada.
  64. Na Amora.
  65. Děvčí boj.
  66. Na Lékaře a Právníka.
  67. Na vypadlý paní zub.
  68. Dívce, která litovala, že mu tajemství zjevila.
  69. Lenka.