Strejc Troják.

Strejc Troják.
Strejc Troják slovútný,slovútný Byl jednou přesmutný, Že proveliké vody Jít nemohl dohospody. Jak slůnce svítilo, A vody ubylo, Vstaň, řekl sy, správať synku, Poď dopanského šinku. Jak začneš odpiva, (Radč uží zaživa) Jdi vinných došinkýrní, A zkončíš napalírni. Tak, jak sy předsevzal, Y hnedky udělal, A počastoval sebe, Že neznal, kde je nebe. Neb možně všecko tré Lil dožumpizně své, Měl zbytek, dost a nadvrch, Než pití svého zavrh. 113 Již ztuhl mu každý prst, Že nemohl složit hrst. Žid vida darebníka, Ven hnal ho zpokojíka. Byv vyhnán, chtěl jít dom, Pad jako těžký hrom; Tři vsobě kýsy sloty Vždy rovnal dojednoty. Což Strejčku děláte? Třech pořád rovnáte? Jda mímo, řekl mu kdosy; Ty nohy zle vás nosý. Ba dobře rovnám třech, Řka, zas padl jako měch: Neb nechtějí se vtichu Tři držeti vmém břichu. Já, Strejčku! Troják jsem; Ví omně celá zem, A Čtverák nechcy býti, Neb vody neznám píti. 114 Já napřed pivo pil, Pak navíně sem byl, A teprv nakořalce, Bych nebyl zaožralce. Teď brojí tito tří; Já rovnám jejich při, A oni svými rohy Mé podvracují nohy. Ten kdosy šel zas dál, Neb Trojáka se bál, Jak třeba zpustí zflinty, Že zust mu tekly grynty. Y pomozte sy sám, Tu radu já vám dám, Řekl jemu: vždyť jste Troják, Stři být sy troufá voják. Zas podva závody Tři tyto nehody Dle svého ponadání Chtěl přivest kdorovnání. 115 Ty říct sy nedaly, Boj vetré začaly, A mejkly seslivoněm, Že myslel, že je poněm. On vstana vhněvu svým, Již počal hrozyt jim: Když předc se nerovnáte, Tož cosy uhlídáte. A padna natrávník Ten trojí nemravník, Tou válku svého pití Ven počal hrdlem bl – ti. Teď máte volný svět, Teď můžete se mlét: Rvát já se nechcy svámi, Vy rovnejte se sami. A. Kuča, Moravan.