Oda. Šebestyánovi Hněvkovskému.

Antonín Jaroslav Puchmajer

Oda.
Šebestyánovi Hněvkovskému.
Poddubem rozložitým sedě, Nanebe jasné přímo hledě, Vradosti div sem neplynul. O jak hesky je nasvětě býti, Čisté rozkoše znátury píti! Pěje, sem věnec uvinul. Hesky je, hesky je nasvětě býti, Ohlas řka, semnou chce radosti míti. Krásně se růže skvítím třpytí, Nádherné slůnce míle svítí, Dotvorů lejíc zdravý tuk. Jaro posvětě radosti seje, Země, zvěři y ptactvo se směje, Vlesých je slyšet skočný hluk. Člověk se jediný radosti zpírá, Mizernou starostí duši svou svírá. Vzahradě krásné jako vráji, Mrzutě dřímá vsladkém máji, Netěší duba zlatý květ. Darmo stříbrný potůček hrčí, Tluče slavíček, škřivánek cvrčí, Darmo mu strojí včela med. Paláce, zahrady, růže a kvítí Nadarmo slepému krásně se svítí. 45 Anděli zemský, božská ženo! Moudrost y krása buď tvé věno, Zrádného miluj jedině. Svět se rozumný ctnosti tvé klaní, Světák uznává božskou tě paní; Čitedlných srdcý mistryně! Tvůj jen muž kšeredné necudě běží, Vbahně chlap nechutný sradostí leží. Rozumem zdravým pravdu zříti, Nadsvětlem čistou radost míti, Nechce lid vrtkavý jak rtuť. Bouře škodlivé, smrtícý hromy, Skály zdrtěné, zbořené domy Viděti divokou má chuť. Na Bohu laskavém nemaje dosti, Strašidla smejšlí a pekelné hosti. Odkud to, milý! zamotání? Ztupého plyne vychování Nepokoj, vášně, lest a blud. Zhrdnouc rozumem, modě se klaní, Moudrost otročí, tupost je paní, Naplanýř vystavili stud. Anděle zčlověka vytočit chtíce, Hadů a satanů vypletli více. 46 VláznostechVbláznostech bezedný lid brodě, Tělu y duši drahé škodě Navzdory přirozenosti, Žádá, nevěda čeho chce míti; Zlatu, slávěli oltář má zdíti? Bůjné jím klátí žádosti. Vnemocy na Boha, nasvět se vzteká, Zdraví sy neváží, smrti se leká. Člověče, pošetilý brouku! Kvetoucý vida zjara louku, Věčného žádáš podletí? Léto mámí ti obilím ducha, S Bohem hadruješ, vinšuje sucha. Kam, kam tvá žádost poletí? Sotva zde lahodné ovoce zočí, Již, již se pověčném podzymě točí. Nesytost vjela vlidské plémě; Pejchou sy zmátla mozky země, Hledajíc rájské končiny. Ha! stůj nazemi zmatený duchu, Vládni životem, užívej sluchu, Rozumně vzdělej dědiny. Spokoj se: Bůh svět dle potřeby stráží, Evropu osněžil, Affryku smaží. 47 Zjara nám obětuje květy, Bohatí vlétě pícý světy, Podzymek skládá ovoce. Zýmu sylou a čerstvostí bělí, Jasné slůnce den odedne dělí, Božství rok jeví poroce. Knašemu dobrému sradostí kříže, Schudobou bojují bohaté špíže. Určitý běh Pán tvorům změře, Rozumu odemkl tmavé dvéře: Smladostí radost tancuje. Krása děvčatům maluje líce, Sýla všímá sy mládenců více, Sstarostí moudrost obcuje. Proč tvá se nesytost poštěstí vzteká? Štěstí tě zmládi y vstarosti čeká. Natě se přirozenost směje, Doduše scvrklé rozkoš leje, Nazemi nebe rozkvetá. Láskou žebráka rovně y krále Kojíc vrovině, vduté y skále, Kradosti cestu vypletá. Rozumem hledaje blaženost pravou, Najdeš být spokojnost smoudrostí zdravou. V. Nejedlý.
48
Básně v knize Nové básně 1:
  1. báseň bez názvu
  2. Okouzlení.
  3. Veselá svadba.
  4. Na Brožíka.
  5. Výstraha.
  6. Janek.
  7. Na T. T.
  8. Hora v Polohu.
  9. Má Bohyně.
  10. Zlé ženy.
  11. Laskavec.
  12. Na Patera Menera.
  13. Na Drába X*.
  14. Dvě sestry.
  15. Na májový Větříček.
  16. Nová Moda.
  17. Nemilosrdný Otec.
  18. Výstraha.
  19. Nesvorní Manželé.
  20. Dudák.
  21. Mudrák.
  22. Pán a Pes.
  23. Na V. J**.
  24. Oda. Šebestyánovi Hněvkovskému.
  25. Mlíkařka.
  26. Toužení po Katince, pojejím odjetí 19 Máje 1797.
  27. Psaní na Jaroslava Puchmíra.
  28. Na smrt N. N.
  29. Lev pokorný.
  30. Lakomec.
  31. Blažený sedlák.
  32. Žáby okrále prosýcý.
  33. Na Annu.
  34. Píseň hrobářská.
  35. List na J. N****.
  36. Dlouhé kázání.
  37. Přílišná naděje a nedošlá moudrost, oboje ztrestané nakuře a navejceti.
  38. Kníhy.
  39. Odpornícy.
  40. Zamilovaný Janek.
  41. Pochlebník.
  42. Na pomluvače.
  43. Na Konyáše.
  44. Mladík a smrt.
  45. Povětří.
  46. Můj Ráj.
  47. Dobrý kazatel.
  48. Na utrhače.
  49. Poutník.
  50. Děvčino smrti rozjímání.
  51. Nápis.
  52. Strejc Troják.
  53. Dobrá rada manželům.
  54. Terezyi, Alžbětě, a Apollonyi hraběnkám Vratislavkám z Mitrovic, dcerám Eleonory hraběnky Vratislavky Netolické, rozené Vrbnové.
  55. Radní páni.
  56. Špatný zrak.
  57. Na správce.
  58. Bitva Černopolská dne 23 měsýce srpna 1796.
  59. Dívka věrná.
  60. Oučinkové Lásky.
  61. Na Čechy.
  62. Výstraha předsvůdcy všem pannám.
  63. Oda na důstojného Pána, Pana Antonína Strnada.
  64. Na Amora.
  65. Děvčí boj.
  66. Na Lékaře a Právníka.
  67. Na vypadlý paní zub.
  68. Dívce, která litovala, že mu tajemství zjevila.
  69. Lenka.