NA VYŠEHRADSKÝCH ROVECH.

Karel Václav Rais

NA VYŠEHRADSKÝCH ROVECH.
Co zlatých snů v té černé zašlo skále, co velkých činů, lásky neskonalé! Co krve, potu, mozolů a žalů jim kvetlo cestou na tajemnou skálu! Klam, závist, výsměch vlastních bratří retem jim chlebem byly v boji mnohaletém. Naději stálou, každou krůpěj v žilách nám v oběť kladli v českých Thermopylách. Když bloudíš u nich, zda též slyšíš zdola, jak srdce jejich vzhůru k tobě volá: „Jdi, druhům zvěstuj mluvu našich kostí, že pro národ jsme padli z povinnosti!” (Osvěta. 1890.)
87
Básně v knize Z domova (in Raisovy spisy, svazek 17):
  1. PRO JETEL.
  2. RÁNO NA MŠI.
  3. NÁŠ HŘBlTOV.
  4. PAVLA.
  5. NEBEKLÍČ.
  6. BOROVSKÝ PAN UČITEL.
  7. PAN PROFESSOR.
  8. SÁM.
  9. MECH.
  10. ZIMNÍ VEČER.
  11. „PŮLNOČNÍ“ NA KARLŠTElNĚ.
  12. ODPOVĚĎ KRÁLOVSKÁ.
  13. ŽIŽKŮV ŽAL.
  14. POD ŽEBRÁKEM.
  15. SLOVENSKÁ BALLADA.
  16. NAŠE MATKY.
  17. MORAVĚ.
  18. MATEŘSKÁ ŘEČ.
  19. OTEC A SYN.
  20. NA BÍLÉ HOŘE.
  21. ZA JANEM NERUDOU.
  22. NA VYŠEHRADSKÝCH ROVECH.
  23. NA HRADČANECH.
  24. U NÁS.
  25. ZA HROB.
  26. DĚTEM.
  27. RORÁTY.
  28. ŠKOLÁCI.
  29. MŮJ ŽIVOT
  30. S DÍTĚTEM.
  31. DÍTĚ.
  32. BABIČKA.
  33. MRTVÁ BABIČKA.
  34. POHÁDKY.
  35. ČTENÁŘKA.
  36. BÁSNĚ NEJKRÁSNĚJŠÍ.
  37. NA VESNICKÉM HŘBITOVĚ.
  38. PÍSEŇ
  39. STARÝ OTEC.
  40. DÁVNO, DÁVNO TOMU...
  41. MATKA.
  42. ZE VZPOMÍNEK.
  43. PÍSEŇ.
  44. HODINY.
  45. ŽIVOT.
  46. BĚLOHRADSKÉ ZVONY.
  47. DVĚ PÍSNĚ
  48. MLÁDÍ.