BÁSNĚ NEJKRÁSNĚJŠÍ.

Karel Václav Rais

BÁSNĚ NEJKRÁSNĚJŠÍ.
Že již mi prchli snové krásní, mi slovo vaše vyčítá? Ó, tisícerem lepých básní je duše moje ovitá. 106 Jsou vánoce – já malé dceři k Betlému stříhám pasáčky, pak andělíčkům pestré peří a pro kometu obláčky! Kdo nezakusil toho blaha, ať štěstí mému nevěří, mně nade vše je chvíle drahá, když u nás teď se sešeří. Tu chvíle snů je, pěkná, svata, v ní klíčí básní nadmíru, však ztratily by mnoho zlata, jak dotkly by se papíru... (Světozor. 1887.)
107
Básně v knize Z domova (in Raisovy spisy, svazek 17):
  1. PRO JETEL.
  2. RÁNO NA MŠI.
  3. NÁŠ HŘBlTOV.
  4. PAVLA.
  5. NEBEKLÍČ.
  6. BOROVSKÝ PAN UČITEL.
  7. PAN PROFESSOR.
  8. SÁM.
  9. MECH.
  10. ZIMNÍ VEČER.
  11. „PŮLNOČNÍ“ NA KARLŠTElNĚ.
  12. ODPOVĚĎ KRÁLOVSKÁ.
  13. ŽIŽKŮV ŽAL.
  14. POD ŽEBRÁKEM.
  15. SLOVENSKÁ BALLADA.
  16. NAŠE MATKY.
  17. MORAVĚ.
  18. MATEŘSKÁ ŘEČ.
  19. OTEC A SYN.
  20. NA BÍLÉ HOŘE.
  21. ZA JANEM NERUDOU.
  22. NA VYŠEHRADSKÝCH ROVECH.
  23. NA HRADČANECH.
  24. U NÁS.
  25. ZA HROB.
  26. DĚTEM.
  27. RORÁTY.
  28. ŠKOLÁCI.
  29. MŮJ ŽIVOT
  30. S DÍTĚTEM.
  31. DÍTĚ.
  32. BABIČKA.
  33. MRTVÁ BABIČKA.
  34. POHÁDKY.
  35. ČTENÁŘKA.
  36. BÁSNĚ NEJKRÁSNĚJŠÍ.
  37. NA VESNICKÉM HŘBITOVĚ.
  38. PÍSEŇ
  39. STARÝ OTEC.
  40. DÁVNO, DÁVNO TOMU...
  41. MATKA.
  42. ZE VZPOMÍNEK.
  43. PÍSEŇ.
  44. HODINY.
  45. ŽIVOT.
  46. BĚLOHRADSKÉ ZVONY.
  47. DVĚ PÍSNĚ
  48. MLÁDÍ.