RANNÍ ZPĚV LÁSKY

Antonín Sova

RANNÍ ZPĚV LÁSKY
Můj svět je mladý a můj Bůh je štědrý a čas můj jest jen věčné podjaří. Mně žití v žhavých srdcích vzhořet dává plameny, jejichž horoucnost je dravá, prosvětlí, protkne, prozáří. Můj svět je mladý krásnou vírou v stálý koloběh srdcí, která nestárnou. Stráž stojím před hroby, jež propadaly se v minulosti propast beztvárnou. Neznají dnů již, lidských zákonů. Leč znovu vysílám své posly jasné po stupních Jakubových, duch kde žasne, zázraky kosmu, jasem aeonů. Mnou veden zástup lidský vzhůru stoupá. Fanfáry žití třepotné z tub kovových můj sesiluje hlas, co v slunci žhnoucím koupá se radostná ta cesta jich. A vždy je ke mně milosrdný čas. On zná již prázdná místa odstřelených nezvěstným šípem. Nově vysílá radostné šiky nových srdcí, duchů, a moje píseň, vzklíčivší v jich sluchu, lidštějším činí jejich hlas. 39
Básně v knize Žně (in Dílo Antonína Sovy, svazek 6):
  1. BÁSNÍKOVA CESTA
  2. ROZHRANÍ
  3. SLOKY
  4. KOUZELNÝ OSTROV
  5. ŽÁDOUCÍ
  6. ZRÁNÍ
  7. NAVEČERNÍ PROCHÁZKA PO PRÁCI
  8. PŘIVÍTÁNÍ MĚSTA
  9. KROČEJE
  10. VÝBOJE
  11. VLADAŘ SOBĚ
  12. ODVISLOST OD DÁRCE
  13. MŮJ LET...
  14. VÝBĚRY
  15. POSVĚCENÍ LÁSEK
  16. RANNÍ ZPĚV LÁSKY
  17. TANEČNÍ
  18. VEČERY SNOUBENCŮ
  19. LOVCI KRÁSY
  20. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME
  21. PRVNÍMU PELU
  22. NOC
  23. JITŘNÍ CHÓR ZPÍVÁ...
  24. MLÁDÍ
  25. RANNÍ ZPĚV O NEJSTARŠÍCH VZPOMÍNKÁCH
  26. ŠUM KRVE
  27. NOC BOUŘE
  28. SMÍR
  29. ZASLÍBENÁ ZEMĚ
  30. HLAS ŠTĚSTÍ
  31. SLUNCE
  32. DOBYVATELŮM
  33. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ
  34. PO STOPÁCH BOŽSTVÍ
  35. ZPĚV NAVEČERNÍ O MYŠLENCE
  36. LEGENDA
  37. Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN
  38. SRDCE
  39. NOC VE ŽNÍCH
  40. DEN OČISTY
  41. ZPĚV ZEMĚ
  42. RUKA
  43. HLEDÁNÍ POKLADU
  44. O ŽIVOTĚ A SMRTI.
  45. MEDITACE SVÁTEČNÍ
  46. BLAŽENÉ ÚSMĚVY MRTVÝCH
  47. ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU
  48. MODLITBA