PRVNÍMU PELU

Antonín Sova

PRVNÍMU PELU
Co mladé, křehké, svěží, vše mám rád, úsměvy, sliby, jarní za rosy, co hlavu o zeď nerozbilo si, co ještě v čin krev nemusilo dát. Pučení, vánků směr jež poznává, jich první něhu, harmonické hry, životní větu dlouhé předehry, v nichž tančí vzdušné ženy postava, – co pučí z barev stínů, ze zoře a vlhka zemní hloubky úžasně, mám rád, co nově mluví, překrásně a pelem v naivní plá pokoře. Mám vykuklené motýle a vlažný van měnivých větrů rád, když pupence zlatově žloutnou a když růžence bělavých trsů visí ze všech stran a tiší ptáci k hnízdům snášejí zcuchaná stébla v sladké starosti, svůj život zvroucnit něčím, žádostí po odvislosti, družné naději, na věčnou lásku vlastním pod krovem zelených větví, něhou dýšících a téměř v oblacích je držících v přísvitu bledožlutě okrovém. 47
Básně v knize Žně (in Dílo Antonína Sovy, svazek 6):
  1. BÁSNÍKOVA CESTA
  2. ROZHRANÍ
  3. SLOKY
  4. KOUZELNÝ OSTROV
  5. ŽÁDOUCÍ
  6. ZRÁNÍ
  7. NAVEČERNÍ PROCHÁZKA PO PRÁCI
  8. PŘIVÍTÁNÍ MĚSTA
  9. KROČEJE
  10. VÝBOJE
  11. VLADAŘ SOBĚ
  12. ODVISLOST OD DÁRCE
  13. MŮJ LET...
  14. VÝBĚRY
  15. POSVĚCENÍ LÁSEK
  16. RANNÍ ZPĚV LÁSKY
  17. TANEČNÍ
  18. VEČERY SNOUBENCŮ
  19. LOVCI KRÁSY
  20. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME
  21. PRVNÍMU PELU
  22. NOC
  23. JITŘNÍ CHÓR ZPÍVÁ...
  24. MLÁDÍ
  25. RANNÍ ZPĚV O NEJSTARŠÍCH VZPOMÍNKÁCH
  26. ŠUM KRVE
  27. NOC BOUŘE
  28. SMÍR
  29. ZASLÍBENÁ ZEMĚ
  30. HLAS ŠTĚSTÍ
  31. SLUNCE
  32. DOBYVATELŮM
  33. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ
  34. PO STOPÁCH BOŽSTVÍ
  35. ZPĚV NAVEČERNÍ O MYŠLENCE
  36. LEGENDA
  37. Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN
  38. SRDCE
  39. NOC VE ŽNÍCH
  40. DEN OČISTY
  41. ZPĚV ZEMĚ
  42. RUKA
  43. HLEDÁNÍ POKLADU
  44. O ŽIVOTĚ A SMRTI.
  45. MEDITACE SVÁTEČNÍ
  46. BLAŽENÉ ÚSMĚVY MRTVÝCH
  47. ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU
  48. MODLITBA