NOC VE ŽNÍCH

Antonín Sova

NOC VE ŽNÍCH
Můj hoste z hvězdných sfér, jenž ne již mlád, víš, co to hýřit, tančit, hodovat. Uzrálá Noci, zřel jsem tě jít v luhy. Obzorem kladla jsi svých světel duhy, svítila vodami a zlatem žit. A přec jsi kladla černé stíny na pažit. Donášel vítr hloubkou tvojí zpěv, hvězd záře světélkovala tvůj zjev, a hlasy narozené ve tvém tichu, to byl tvůj hovor zadušených smíchů i polibků, kdy duše stromů, vod s tím loučí se, co dozrálo již v klas a v plod. Tajemný hoste, známý, neznámý... Se zralými, jež touží, ženami se spřátel mi. A jejich vlasům plavým dej rozzářit se světlem polétavým a vpusť je, vpusť již, sní-li o ráji, v svou tmu, kde první jabka Evě dozrají. 86
Básně v knize Žně (in Dílo Antonína Sovy, svazek 6):
  1. BÁSNÍKOVA CESTA
  2. ROZHRANÍ
  3. SLOKY
  4. KOUZELNÝ OSTROV
  5. ŽÁDOUCÍ
  6. ZRÁNÍ
  7. NAVEČERNÍ PROCHÁZKA PO PRÁCI
  8. PŘIVÍTÁNÍ MĚSTA
  9. KROČEJE
  10. VÝBOJE
  11. VLADAŘ SOBĚ
  12. ODVISLOST OD DÁRCE
  13. MŮJ LET...
  14. VÝBĚRY
  15. POSVĚCENÍ LÁSEK
  16. RANNÍ ZPĚV LÁSKY
  17. TANEČNÍ
  18. VEČERY SNOUBENCŮ
  19. LOVCI KRÁSY
  20. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME
  21. PRVNÍMU PELU
  22. NOC
  23. JITŘNÍ CHÓR ZPÍVÁ...
  24. MLÁDÍ
  25. RANNÍ ZPĚV O NEJSTARŠÍCH VZPOMÍNKÁCH
  26. ŠUM KRVE
  27. NOC BOUŘE
  28. SMÍR
  29. ZASLÍBENÁ ZEMĚ
  30. HLAS ŠTĚSTÍ
  31. SLUNCE
  32. DOBYVATELŮM
  33. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ
  34. PO STOPÁCH BOŽSTVÍ
  35. ZPĚV NAVEČERNÍ O MYŠLENCE
  36. LEGENDA
  37. Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN
  38. SRDCE
  39. NOC VE ŽNÍCH
  40. DEN OČISTY
  41. ZPĚV ZEMĚ
  42. RUKA
  43. HLEDÁNÍ POKLADU
  44. O ŽIVOTĚ A SMRTI.
  45. MEDITACE SVÁTEČNÍ
  46. BLAŽENÉ ÚSMĚVY MRTVÝCH
  47. ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU
  48. MODLITBA