IV. Blah, kolej vlastní kdo ryl na své cestě,

Matěj Anastazia Šimáček

IV.
Blah, kolej vlastní kdo ryl na své cestě,
Blah, kolej vlastní kdo ryl na své cestě,
nechť králem byl, nechť ve své chatrči zrozen, kdo nový rýč uchopil ve své pěstě a pěstil dosud nepoznaný hrozen.
V těch jeho zrnech věru že znoj čela se v žárné, opojivé víno změní, až svojí drahou k cíli dojde zcela, mu z něho tryskne sen a zapomnění všech strastí, muk a nestišených svárů... – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – Kdo skončil bez své práce, toho bodá a v skonu pálí doušek ze poháru, jejž chladnou rukou smrt’ mu k ústům podá. 16