Krajina.

Matěj Anastazia Šimáček

Krajina.
Kraj ten je celý k smrti až tich, na kleči sotva snítka že hne se. Jenom kde světlo zaniká v lese, zmrzlý pták časem upadne v sníh. Rozsety domky, pohorská víska. – Všude tak mrtvo, že se až stýská. Letos k těm chatám přirostla bída, a ten hor řetěz v kraji ji hlídá. Nad vsí se vločky sněhové točí... U cesty, která do hor se tratí, havran sed na kříž ubitý z latí. Perutí zakryl Kristovy oči hledící na ves. Zůstal tak sedět, aby Bůh nemoh’ na bídu hledět. 25