Smutnou cestou.

Matěj Anastazia Šimáček

Smutnou cestou.
Štědrý je den dnes – v chatrčích svátek. Světélka planou ze síní chatek, ba i ta příroda třpytí se celá, jako by také dnes štědrý den měla. Všude je ticho sváteční, milé, pusty jsou cesty širé a bílé, kdo by též vyšel do mrazu ven? Každý je u svých o štědrý den. Skřípot kol přec však porušil tíši, poštovní vozík zatáčel k výši. Nad oblou střechou obrysy vozky podobny věži jedoucí trosky, ze které jak se k hranicím točí vyhledá smutně dvé vyhaslých očí. Dívčiny oči... To stvoření mladé do dlaní hlavu si znavenou klade, malé však drobounké prstíky pouze, mezi něž tlačí se prameny vlásků, nemohly známky skrýt hanby a nouze, pod okem zkaleným hlubokou vrásku, na řase slzu, ni líčidlo v tváři, navyklý úsměv kol malých retů. 28 Jela kol vísky, štěstím jež září, – a byla výčitkou šťastnému světu. – – – – – – – – – – – – – – – – – – Štědrý je den dnes, všude je svátek, jen v srdcích kleslých – velký je pátek. 29
Básně v knize Z kroniky chudých:
  1. Kde v pláni sněhové před tichou vískou
  2. I. To nebyl boží hněv, to byla láska boží,
  3. II. Jest práce povinnost’, jež z tvorů činí lidi,
  4. III. Jest život studnicí, z níž vážit musí každý
  5. IV. Blah, kolej vlastní kdo ryl na své cestě,
  6. V. Má práce družkou být, jak děl jsem, k skonu chvíli
  7. VI. Má každá práce třeba spočinutí,
  8. VII. K veliké práci velké lásky třeba,
  9. VIII. Ó nezhrdejte oněmi, již po zemi se plazí; –
  10. Krajina.
  11. Chata.
  12. V baráku.
  13. Smutnou cestou.
  14. Anna.
  15. Duše děcka.
  16. Horský mlýn.
  17. O štědrý večer.
  18. Nevěrnice.
  19. NÁVRAT.
  20. Růže s poupátkem.
  21. Havíř.
  22. Z dílny.
  23. Přiznání.
  24. V lomech.
  25. Na sbořeništi.
  26. Bez hnízda.
  27. STESK.
  28. Úředník.
  29. HOCH.
  30. Hlídač strojů.
  31. Popelář.
  32. Chudým lidem.