Rusalka.

František Taufer

Rusalka.
Povzdechy letí z srdce stísněného: Jak ráda bych se dala člověkovi. Kde najdu stopu jeho, a kdo mi věrně poví, kde on dnes loví? I jedibaby jsem se marně ptala. Kdo dá mi sladkou radu? Noc nitky kouzelné již stkala. Nad propast nohu kladu: jdu k povzletu či k pádu? Nemohu se sestrami pěti, ni tančit s nimi v reji. Když ptáci kolem letí a potěšit mne chtějí, ni trochu já se neusměji. Snad noc mne otrávila jedy všemi. Co v nitru mém se děje? Ptáci, oh, ovějte mne perutěmi, co o člověku víte, povězte mi, co dělá, nač myslí si a kde je?... 17 Snad smrt jej cestou nepotkala? Upadl v doupě hadů? Noc nitky kouzelné si stkala. Nad propast nohu kladu: jdu k povzletu i k pádu. 18
Básně v knize U lesní studánky:
  1. List živému.
  2. S květy.
  3. Bludný hospodář.
  4. Duhami zahrá svit.
  5. Pustý mys.
  6. U lesní studánky.
  7. Rusalka.
  8. Nemoci, paní zlá.
  9. Den padá, večer jde a noc.
  10. Podzimní večer.
  11. Ironické sloky.
  12. Nocturno.
  13. Sníh.
  14. Za noci.
  15. Kdos kráčel po řekách.
  16. Píseň o smrti.
  17. Na břehu černé strouhy.
  18. Utopenec.
  19. Půlnoční.
  20. Na mýti časně z jara.
  21. Můj život.
  22. Je ticho před bouří.
  23. Květná neděle.
  24. Angelus descendit.
  25. Odříkání.
  26. Dar země.
  27. Ve skalní sluji.
  28. Poustevník si zpívá.
  29. Slib slibů, darů dar.
  30. Zaslíbený kraj.
  31. Na zemi tvořit...
  32. A přece sladký optimist.
  33. List mrtvému.