SORDINY

Hermor Lilia

SORDINY
Když poslední něhu světla vydechovaly vázy v pokoji zalitém těžkomyslným stínem (jen záře tichého plamene v černých skříních budila zarudlé hloubky), tu hluboké mlčení vůkol na struny dávné ševelit počalo akkordy nejtišších tónů, jež bloudily tmou jak doznívající písně zesnulých krásek, všechno šumění zapomenutých lesů, všechna ticha večerů pod souhvězdími a také všechny záplavy lunárních září ožily ve mně; všechny zraky viděl jsem poznovu hořet, světlo vědomí v hlubině bývalých duší, sladké, moudré, laskavé a něžné, předrahé zraky; všechny hlasy šeptaly zesláblým timbrem vodotrysků umdlených k jitru, všechny hlasy, které už nevyloudí echa dumavým hájům pevnin. 12
Básně v knize Stíny:
  1. NA PLÁNI
  2. KAPLE
  3. TMOU V LUHU...
  4. NOC SE BLÍŽÍ
  5. VANITAS
  6. VZPOMÍNKA
  7. VEČERY MLÁDÍ
  8. SORDINY
  9. MĚSÍC
  10. JEST HYMNUS...
  11. KRAJINA
  12. PŘÍCHOD SMRTI
  13. FANTOM
  14. POUTNÍK
  15. KOMNATA
  16. MĚSTO
  17. AVE
  18. ZÁHROBNÍ ZEMĚ
  19. SETKÁNÍ
  20. DEŠŤ A PÍSEŇ
  21. TEMNO, ŠERO
  22. VLAST
  23. TŘI
  24. MLHOVINA V ORIONU
  25. TEMNÁ TVÁŘ
  26. V pokojíku malá návštěva.
  27. Je staré místo v rodné krajině,
  28. Prostomilé byly židle
  29. Znával jsem tebe v městě starobylém,
  30. Zas do hloubky se táhnou lesní stezky
  31. Večery podmračné, tmou těžkou sladké,
  32. Dnes od večera blahé myrty
  33. V dlouhém třepotu hořících lesních plátků,
  34. Rychle šel jsem lesy neznámými.
  35. Okno rozkřídlené nestejně,
  36. Deštěm vítalo mne malé město.
  37. Paseky není, sluncem zalité,
  38. Byly otevřeny dveře v šeru,
  39. Mezi starým, nezměněným domem,
  40. Dva bývali, jimž osud, zastřen tmou,