Dnes od večera blahé myrty

Hermor Lilia

Dnes od večera blahé myrty Dnes od večera blahé myrty
 let deset zašlo; jsem dosud mlád. Je soumrak jako tenkrát; úzké hřebeny mraků ještě chmurně rdí se, prorva žlutého jasu putuje pomalounku, ale ještě déle bude putovat táhlou myslí mou. Bezstředné světlo zamřelé line na vše siný odlesk jednotvárný. Oděv přejde v setmělém okně; ač bledé šaty jsou tak křehké, je rozvolněný, důvěrný soumrak, kdy dívky nezapírají, že jsou vlahé, dosažitelný výtvor vzduchu letního. Vše je útle žlutě voskové: velmi pozdní svit beze stínů prolnul všechny věci řinule, že jsou jak obraz bezestínový ze světelné hmoty voskové. I dívky pod stromky ponuře vzdušnými, nažloutle živoucí, rtem zavlní. Temněji kalné šero na střechách se kupí, ty svážejí se šikměji. I tento soumrak je krásný, 42 jeden z mých mnohých osamělých šer. Štěstí prožité lze nahradit, ale jenom sněné, nedosněné štěstí ničím nenahradí sobě srdce, byť poslouchalo sebe hlouběji nevystihlou píseň jsoucna. 43
Básně v knize Stíny:
  1. NA PLÁNI
  2. KAPLE
  3. TMOU V LUHU...
  4. NOC SE BLÍŽÍ
  5. VANITAS
  6. VZPOMÍNKA
  7. VEČERY MLÁDÍ
  8. SORDINY
  9. MĚSÍC
  10. JEST HYMNUS...
  11. KRAJINA
  12. PŘÍCHOD SMRTI
  13. FANTOM
  14. POUTNÍK
  15. KOMNATA
  16. MĚSTO
  17. AVE
  18. ZÁHROBNÍ ZEMĚ
  19. SETKÁNÍ
  20. DEŠŤ A PÍSEŇ
  21. TEMNO, ŠERO
  22. VLAST
  23. TŘI
  24. MLHOVINA V ORIONU
  25. TEMNÁ TVÁŘ
  26. V pokojíku malá návštěva.
  27. Je staré místo v rodné krajině,
  28. Prostomilé byly židle
  29. Znával jsem tebe v městě starobylém,
  30. Zas do hloubky se táhnou lesní stezky
  31. Večery podmračné, tmou těžkou sladké,
  32. Dnes od večera blahé myrty
  33. V dlouhém třepotu hořících lesních plátků,
  34. Rychle šel jsem lesy neznámými.
  35. Okno rozkřídlené nestejně,
  36. Deštěm vítalo mne malé město.
  37. Paseky není, sluncem zalité,
  38. Byly otevřeny dveře v šeru,
  39. Mezi starým, nezměněným domem,
  40. Dva bývali, jimž osud, zastřen tmou,