MĚSTO

Hermor Lilia

MĚSTO
Vysněny tichem usínavých chvílí mlhavé lampy v kalných ampulích tam ševelivě nepokojny byly ztajenou přítomností zesnulých. Jich mroucím odrazem tma promodrává neslyšná, pod klenutím loggiet, v níž přeludem se mihne říza vlavá jak plachý, v prázdno padající květ. Pak zhaslo vše. Čís stín mi ovál skráň, větrné ruky gesto záhadné kynulo hvězdě, nežli zapadne, proti ní sině zprůsvitněla dlaň. 20