Deštěm vítalo mne malé město.

Hermor Lilia

Deštěm vítalo mne malé město. Deštěm vítalo mne malé město.
 Jak zakrněly, zmenšily se domy! V tři kroky smrštily se táhlé cesty. Hned v uličce; již vymyl tolikrát v mé dlouhé vzdálenosti letní dešť. Tentýž starý domek beze změn, jenž dávno vybledlým se stal mi snem. Váhám porušiti jeho zavřenost; zkusit jeho hmotnost pochybnou. Přec. Chodbička. Ach, to je pan? Ano; mlčky zase do zraků si pohlížely naše osudy. Kde je plavý vlas, zář hedvábná? Zhnědl střídmě, zradil vzpomínku. V jemném tvaru trochu zamžilo se irrealno krásy. Ale tatáž bytost stkví se z jasných očí nezmarných, jak bude zářit vždy. Ty žiješ, žiješ stejně! Sen dlouhých dob zas skutečnem se stal, jež teplo jsoucných věcí rozlévá, a srdce tvé je vroucí pravdou zas. 47
Básně v knize Stíny:
  1. NA PLÁNI
  2. KAPLE
  3. TMOU V LUHU...
  4. NOC SE BLÍŽÍ
  5. VANITAS
  6. VZPOMÍNKA
  7. VEČERY MLÁDÍ
  8. SORDINY
  9. MĚSÍC
  10. JEST HYMNUS...
  11. KRAJINA
  12. PŘÍCHOD SMRTI
  13. FANTOM
  14. POUTNÍK
  15. KOMNATA
  16. MĚSTO
  17. AVE
  18. ZÁHROBNÍ ZEMĚ
  19. SETKÁNÍ
  20. DEŠŤ A PÍSEŇ
  21. TEMNO, ŠERO
  22. VLAST
  23. TŘI
  24. MLHOVINA V ORIONU
  25. TEMNÁ TVÁŘ
  26. V pokojíku malá návštěva.
  27. Je staré místo v rodné krajině,
  28. Prostomilé byly židle
  29. Znával jsem tebe v městě starobylém,
  30. Zas do hloubky se táhnou lesní stezky
  31. Večery podmračné, tmou těžkou sladké,
  32. Dnes od večera blahé myrty
  33. V dlouhém třepotu hořících lesních plátků,
  34. Rychle šel jsem lesy neznámými.
  35. Okno rozkřídlené nestejně,
  36. Deštěm vítalo mne malé město.
  37. Paseky není, sluncem zalité,
  38. Byly otevřeny dveře v šeru,
  39. Mezi starým, nezměněným domem,
  40. Dva bývali, jimž osud, zastřen tmou,