Propast pekla.

Adolf Brabec

Propast pekla.
Kde chmura spí a běsů celé moře a mračna bouří, morů, vraždy boje ve mrtvém městě vše tak příšerné je to nutné ticho, tma ta jež, kol zeje. Kam noha vkročila, lpí jenom hříchy, jež sepřádají v sen se děsný, tichý. Tu propasť pekla šumným křídlem duje, vždy nové boří propasti a sluje. 8