Noc.

Adolf Brabec

Noc.
Svou hlavu těžkou, černavou, nad zemí noc juž snesla, v údolí hory únavou svým velkým tělem klesla. Vždy níž a níže nesla se, nad hrotem zlaté báně, až vnořila do křesla se a zazněl Anděl Páně! 66 OBSAH:
Str. Ptáčkovi3 Proč jméno Vaše4 Za skřivánkem5 Pousmání6 Větru lkání7 Propasť pekla8 Píseň nemocné9 Vzpomínka10 Snu mládí11 Vzpomínka12 Těch květů bude málo14 Prvnímu květu15 Známé16 Prvně v plesu17 Zvonu18
Vzpomínky Vzpomínka na matku21 Vzpomínka22 Marné tužby23 Rozloučení24 Za cílem25 Hvězdě26 Juž jaro27 Květu28 Ve své jizbě29
[67] Str. Nálady. Osud člověka33 Ve vašem zraku34 Našemu žití35 Procházka v parku36 V letním jitru37 Život38 Smutek39 Jak krásně u nás bývalo41 S hvězdami42 Vítězství43 Zapomění44 Rovné44
Písně. Píseň z mládí47 Písní48 Píseň harfenisty49 Píseň malířova49 Za jasmínovým parkem jen49 Píseň vystěhovalce50 Písní51
Obrázky. Z východu55 Na kraji lesa57 Procházkou58 Na hřbitově59 Na jaře60 Záře luny60 Rovům61 Naše skály62 V šumavských hvozdech I. II.64 Lesem66 Noc66
E: pk; 2005 [68]