Písni.

Adolf Brabec

Písni.
Jen výš a výše zaletej, má písni, teskná, jasná, kde svítí hvězda řásná, tam sponky svoje rozplétej. Tam nechť tvé hymny vyskočí do hvězdných, třpytných do očí, do měsíce se díváš, když večerem tam býváš. Buď každý akkord, každý ton, jenž tryskne duší tvojí, vždy jak by srdce byl to zvon, jenž strasti, boly zhojí. Tak rád’ tě slyším každý čas, tak rád tě slyším vanout, a poslouchám tě zas a zas a slzu cítím skanout. 51