Za cílem.

Adolf Brabec

Za cílem.
Já miloval, vše bylo marným, a nenalez jsem nikde cíle, ve mládí mého mizel síle, dál spěl jsem žitím žhavým, parným. Dnes směji se a zítra pláči, chce mír kraj, pahorky tam bílé, však bolesť jej zas rozevláčí, jdu dál přec, marně hledám cíle. On kyne vstříc v modravém stínu, ve volné říze hermelínu, ve kraji jednotvárném, pustém, ve směsi mlh a kouři hustém. Já klesnu, padnu možná zítra, tak dím si každého zas jitra při nesplněných tužbách – síle, však nevím, zda přec najdu cíle! 25