Píseň malířova.

Adolf Brabec

Píseň malířova.
Do oken slunko za mně svítí, na pestré na obraze kvítí, Vesny hlavu jež má mé zdobit a věnčiti do zlatohlavu. Jen rychle dokud ruka svěží, na louku duch pro kvítí běží, do práce chci se rázem dáti a z citů svých se zpovídati. Však vzlet můj vyšší, ruka chví se, na plátně část mých citů stkví se, kéž moh’ bych jednou všechny vyliť, jež měl jsem – v srdci skryty byliť. 49
Básně v knize Dávné dumy:
  1. Ptáčkovi.
  2. Proč jméno Vaše...
  3. Za skřivánkem.
  4. Pousmání.
  5. Větru lkaní.
  6. Propast pekla.
  7. Píseň nemocné.
  8. Vzpomínka.
  9. Snu mládí.
  10. Vzpomínka.
  11. Těch květů bude málo...
  12. Prvnímu květu.
  13. Známé.
  14. Prvně v plesu.
  15. Zvonu.
  16. Vzpomínka na matku.
  17. Vzpomínka.
  18. Marné tužby.
  19. Rozloučení.
  20. Za cílem.
  21. Hvězdě.
  22. Juž jaro?
  23. Květu.
  24. Ve své jizbě.
  25. Osud člověka.
  26. Ve vašem zraku...
  27. Našemu žití.
  28. Procházka v parku
  29. V letním jitru.
  30. Život.
  31. Smutek.
  32. Jak krásně u nás bývalo.
  33. S hvězdami.
  34. Vítězství.
  35. Zapomnění.
  36. Rovné.
  37. Píseň z mládí.
  38. Písni.
  39. Píseň harfenisty.
  40. Píseň malířova.
  41. Za jasmínovým parkem jen...
  42. Píseň vystěhovalce.
  43. Písni.
  44. Z východu.
  45. Na kraji lesa...
  46. Procházkou.
  47. Na hřbitově.
  48. Na jaře.
  49. Záře luny.
  50. Rovům.
  51. Naše skály.
  52. V šumavských hvozdech.
  53. Lesem.
  54. Noc.