Našemu žití.

Adolf Brabec

Našemu žití.
To žití hřbitov zapadlý kde ve astra se pliseň mění, ve blátě sníh je napadlý, je kamenem jen zapomění. A květy, jež nám podává dech jara, něhu dívčích těl, jsou jedem, jenž nás okřává by na vše člověk zapomněl. Na světě žijem ke dni den, ve slunka aureoli jase, než poznáme však žití sen, dál putujeme odtud zase. Hvězd zlatých velká rodina všem stejným jasem cestou svítí, však člověku jen slední hodina rubášem pouze z téhož kvítí. 35
Básně v knize Dávné dumy:
  1. Ptáčkovi.
  2. Proč jméno Vaše...
  3. Za skřivánkem.
  4. Pousmání.
  5. Větru lkaní.
  6. Propast pekla.
  7. Píseň nemocné.
  8. Vzpomínka.
  9. Snu mládí.
  10. Vzpomínka.
  11. Těch květů bude málo...
  12. Prvnímu květu.
  13. Známé.
  14. Prvně v plesu.
  15. Zvonu.
  16. Vzpomínka na matku.
  17. Vzpomínka.
  18. Marné tužby.
  19. Rozloučení.
  20. Za cílem.
  21. Hvězdě.
  22. Juž jaro?
  23. Květu.
  24. Ve své jizbě.
  25. Osud člověka.
  26. Ve vašem zraku...
  27. Našemu žití.
  28. Procházka v parku
  29. V letním jitru.
  30. Život.
  31. Smutek.
  32. Jak krásně u nás bývalo.
  33. S hvězdami.
  34. Vítězství.
  35. Zapomnění.
  36. Rovné.
  37. Píseň z mládí.
  38. Písni.
  39. Píseň harfenisty.
  40. Píseň malířova.
  41. Za jasmínovým parkem jen...
  42. Píseň vystěhovalce.
  43. Písni.
  44. Z východu.
  45. Na kraji lesa...
  46. Procházkou.
  47. Na hřbitově.
  48. Na jaře.
  49. Záře luny.
  50. Rovům.
  51. Naše skály.
  52. V šumavských hvozdech.
  53. Lesem.
  54. Noc.