Juž jaro?

Adolf Brabec

Juž jaro?
Dnes jaro? – bude za sto let ve svou náruč zase pojme svět, jej zlíbá, jeho květnou líc, a oddechne si z vonných plíc. A skřivánek též bude pět, dnes jiný pěje v křovisku, i potok bublat, šumět, spět, a měsíc kmitat na blízku. Ten olbřín dub, jenž přečkal běd, že sklání hlavu, mysle zpět, ten dávno bude práchnivět, ne jaro, síla, láska – svět! 27