XII. (EPILOG.)   Až jednou, otče drahý, po let sklonu

Zdeněk Knittl

XII. (EPILOG.)

Až jednou, otče drahý, po let sklonu Až jednou, otče drahý, po let sklonu
 můj úkol v světě bude dokonán, a Bůh, ten věčný vládce milionů, mne vlídnou rukou povolá v svůj stan, až duše má se vznese z žití honu do říše věčna, tam, kde sídlí Pán, kéž lehka mně, jak tobě, chvíle skonu, kéž lehký odchod v úděl jest mi dán! Jak ty jsi šel, kéž moh bych odejíti! Se slunce západem, ve středu svých, jít s čistou duší, vzdálen ruchu žití, po práci usnout spokojen a tich, slz nezřít proud, jenž dětem tváří kane. – I v smrti tak se člověk šťastným stane! 18
Básně v knize V přítmí i světle:
  1. I.   Za trochu hudby, za ten akkord sladký,
  2. II.   Ty’s umíral. Byl večer. Mlhy skryly
  3. III.   Ty’s ležel v rakvi. Úsměv blažený
  4. IV. (Interieur).   Klid hluboký jak věčnost kolem dřímá,
  5. V.   Spustili rakev. V hrobu tiš
  6. VI.   Tak rád měl’s růže, jež se rdívaly
  7. VII.   Již slunce shaslo v rudém zákmitu,
  8. VIII.   Tvůj celý život – práce, krev a pot.
  9. IX.   Jak těšil se’s, až jaro přijde zase,
  10. X.   Jde na večer. Kraj pozvolna se stmívá
  11. XI. (PO ROCE.)   Již rok. Ba, málem nevěřil bych ani –
  12. XII. (EPILOG.)   Až jednou, otče drahý, po let sklonu
  13. PÍSEŇ.
  14. VEČER.
  15. PŘÁNÍ.
  16. TAJEMSTVÍ.
  17. MY ŠLI JSME – –
  18. IMPROMPTU.
  19. HROB V LESE.
  20. PŘI ZÁPADU.
  21. SERENADA MELANCHOLICKÁ.
  22. NA LESNÍ CESTĚ.
  23. MOTIVY Z PODZIMA.
  24. NEMOHL BYCH ZAPOMENOUT...
  25. DO PAMÁTNÍKU.
  26. IN MEMORIAM.
  27. KDYŽ SVOJÍ TĚ NEMOHU ZVÁT...
  28. SLOKY.
  29. PŘIJĎ!
  30. POSLEDNÍ LIST.
  31. PORTRAIT MÉ MATKY.
  32. LOĎ MRTVÝCH.
  33. ÚSMĚV.
  34. PODZIMNÍ.
  35. BEZ NADPISU.
  36. TOUHA.
  37. PO SMRTI.
  38. VÁNOČNÍ SLOKY.
  39. MODLITBA NA BLATECH.
  40. ČESKÝ SONET.
  41. SONET O SV. VÁCLAVU.
  42. UKOLÉBAVKA.
  43. VEČER NA HRANICÍCH.
  44. ROMANCE.
  45. PO LÉTECH.
  46. NA STARÉ THEMA.
  47. ADAGIO.
  48. NALADĚNÍ.
  49. NA ODCHODU.
  50. PÍSEŇ PRÁCE.