PO SMRTI.

Zdeněk Knittl

PO SMRTI.
Když shasne plamen žití na světě člověku a duše vzlétne k bohu, kde mír dlí od věků, kde pravé sídlí štěstí u věčném rozkvětě, prý člověk zapomene, co prožil ve světě. Prý duše jeho volná tam v božském blahu sní, a každá chmura v tváři se v úsměv promění. – – Já nevěřím, že člověk tam vyjasní svou líc, že na ten prchlý život již nevzpomíná víc. l kdyby nevzpomínal již na bolest a žal – jak moh by zapomenout na ty, jež miloval?! 53