PODZIMNÍ.

Zdeněk Knittl

PODZIMNÍ.
Mám rád, když podjeseň jde krajem zádumčivá, na dálném obzoru ty rudé západy, kdy slunce vychladlé tak tesklivě se dívá přes lány požaté a pusté zahrady. Kdy v celý širý kraj stesk divný ulehne si, že chodci pozdnímu až srdcem zachvěje, kdy v ticho hrobové se halí černé lesy a listím zaváty jsou stmělé aleje. A stromů větvemi jen někdy slabě svitne zář slunce krvavá, než shasne naposled, jak tichá vzpomínka, jež časem hlavou kmitne, na to, co bylo kdys – a nevrátí se zpět. 50
Básně v knize V přítmí i světle:
  1. I.   Za trochu hudby, za ten akkord sladký,
  2. II.   Ty’s umíral. Byl večer. Mlhy skryly
  3. III.   Ty’s ležel v rakvi. Úsměv blažený
  4. IV. (Interieur).   Klid hluboký jak věčnost kolem dřímá,
  5. V.   Spustili rakev. V hrobu tiš
  6. VI.   Tak rád měl’s růže, jež se rdívaly
  7. VII.   Již slunce shaslo v rudém zákmitu,
  8. VIII.   Tvůj celý život – práce, krev a pot.
  9. IX.   Jak těšil se’s, až jaro přijde zase,
  10. X.   Jde na večer. Kraj pozvolna se stmívá
  11. XI. (PO ROCE.)   Již rok. Ba, málem nevěřil bych ani –
  12. XII. (EPILOG.)   Až jednou, otče drahý, po let sklonu
  13. PÍSEŇ.
  14. VEČER.
  15. PŘÁNÍ.
  16. TAJEMSTVÍ.
  17. MY ŠLI JSME – –
  18. IMPROMPTU.
  19. HROB V LESE.
  20. PŘI ZÁPADU.
  21. SERENADA MELANCHOLICKÁ.
  22. NA LESNÍ CESTĚ.
  23. MOTIVY Z PODZIMA.
  24. NEMOHL BYCH ZAPOMENOUT...
  25. DO PAMÁTNÍKU.
  26. IN MEMORIAM.
  27. KDYŽ SVOJÍ TĚ NEMOHU ZVÁT...
  28. SLOKY.
  29. PŘIJĎ!
  30. POSLEDNÍ LIST.
  31. PORTRAIT MÉ MATKY.
  32. LOĎ MRTVÝCH.
  33. ÚSMĚV.
  34. PODZIMNÍ.
  35. BEZ NADPISU.
  36. TOUHA.
  37. PO SMRTI.
  38. VÁNOČNÍ SLOKY.
  39. MODLITBA NA BLATECH.
  40. ČESKÝ SONET.
  41. SONET O SV. VÁCLAVU.
  42. UKOLÉBAVKA.
  43. VEČER NA HRANICÍCH.
  44. ROMANCE.
  45. PO LÉTECH.
  46. NA STARÉ THEMA.
  47. ADAGIO.
  48. NALADĚNÍ.
  49. NA ODCHODU.
  50. PÍSEŇ PRÁCE.