PÍSEŇ PRÁCE.

PÍSEŇ PRÁCE. Otcovu dílu.
V kovárně setmělé zvoní to vesele, perlíky hřímají do tvrdé ocele. A jizba čadivá hromem se ozývá, že dech se zatají při ráně kladiva. Ruch, jenž kol burácí, v souzvuku splývá s písní, již při práci kovář si zpívá: 73 „Práce, toť odvěká sudba je člověka, a muž – ten ničeho v světě se neleká. Zbyl jsi mi k pomoci perlíku, po otci – od rána bílého zni mi až do noci! Budiž mi ochranou v trudu a stesku, rána spěj za ranou v hromovém třesku! V ranním zni zášeru lomoz tvých úderů, zvuč, když kraj temnota zahalí k večeru. V mohutném hřímání děcku zni do hraní, uč je znát života budoucí poslání. Ženě když nad hlavou starost se snáší, 74 potěš ji písní svou o lásce naší. Nechať jen slyší tě, ať zví, již v úsvitě, v potu že pracuji pro ni a pro dítě. Vírou je zkonejši, z práce své někdejší že snad jim ukuji budoucnost šťastnější. Modli se ranami: na pouti světem nechať bůh žehná mi i mojim dětem! Práce a pokroku, stůj nám vždy po boku, rameno síliž nám nadšením proroků. Vtiskni nám do dlaně kladivo k obraně, povznes je k výšinám mohutné ku ráně! 75 Ať aspoň do hrobu zazní k nám jednou, že nad svou porobu děti se zvednou!“ 76 OBSAH. Strana NA OTCŮV HROB. Cyklus XII. Sonetů45
LISTY Z DENNÍKU. Píseň21 Večer22 Přání23 Tajemství24 My šli jsmejsme – –25 Impromptu26 Hrob v lese27 Při západu29 Serenada melancholická30 Na lesní cestě31 Motivy z podzima32 Nemohl bych zapomenoutzapomenout...35 Do památníku36 In memoriam37 Když svojí tě nemohu zvátzvát...38 Sloky39 PřijďPřijď!40 Poslední list41
[77] Strana NA RŮZNÝCH CESTÁCH. Portrait mé matky45 Loď mrtvých46 Úsměv48 Podzimní50 Bez nadpisu51 Touha52 Po smrti53 Vánoční sloky54 Modlitba na Blatech56 Český sonet58 Sonet o sv. Václavu59 Ukolébavka60 Večer na hranicích62 Romance63 Po létech65 Na staré thema67 Adagio70 Naladění71 Na odchodu72 Píseň práce73
E: jf; 2006 [78]