ČESKÝ SONET.

Zdeněk Knittl

ČESKÝ SONET.
Ten lid náš, to je Kristus umučený, osudem krutým na kříž věčně vbitý a od celého světa opuštěný, dlaň zbodenou má, trny v čelo vryty. K posměchu všem jsou naše svaté city, i otčina i rodné naše stěny, i jazyk otců jimi zneuctěný. jejž ceníme si jako poklad skrytý. Jen málokdy nám zasvitne den míru jak zlaté slunce skrze bouřné mraky – dál prázdníme ten trpký sudby kalich. Lid marně k nebi pozvedá své zraky, jak tázal by se: „V bojích neustálých kdy nad námi se sklene duha smíru?!“ 58
Básně v knize V přítmí i světle:
  1. I.   Za trochu hudby, za ten akkord sladký,
  2. II.   Ty’s umíral. Byl večer. Mlhy skryly
  3. III.   Ty’s ležel v rakvi. Úsměv blažený
  4. IV. (Interieur).   Klid hluboký jak věčnost kolem dřímá,
  5. V.   Spustili rakev. V hrobu tiš
  6. VI.   Tak rád měl’s růže, jež se rdívaly
  7. VII.   Již slunce shaslo v rudém zákmitu,
  8. VIII.   Tvůj celý život – práce, krev a pot.
  9. IX.   Jak těšil se’s, až jaro přijde zase,
  10. X.   Jde na večer. Kraj pozvolna se stmívá
  11. XI. (PO ROCE.)   Již rok. Ba, málem nevěřil bych ani –
  12. XII. (EPILOG.)   Až jednou, otče drahý, po let sklonu
  13. PÍSEŇ.
  14. VEČER.
  15. PŘÁNÍ.
  16. TAJEMSTVÍ.
  17. MY ŠLI JSME – –
  18. IMPROMPTU.
  19. HROB V LESE.
  20. PŘI ZÁPADU.
  21. SERENADA MELANCHOLICKÁ.
  22. NA LESNÍ CESTĚ.
  23. MOTIVY Z PODZIMA.
  24. NEMOHL BYCH ZAPOMENOUT...
  25. DO PAMÁTNÍKU.
  26. IN MEMORIAM.
  27. KDYŽ SVOJÍ TĚ NEMOHU ZVÁT...
  28. SLOKY.
  29. PŘIJĎ!
  30. POSLEDNÍ LIST.
  31. PORTRAIT MÉ MATKY.
  32. LOĎ MRTVÝCH.
  33. ÚSMĚV.
  34. PODZIMNÍ.
  35. BEZ NADPISU.
  36. TOUHA.
  37. PO SMRTI.
  38. VÁNOČNÍ SLOKY.
  39. MODLITBA NA BLATECH.
  40. ČESKÝ SONET.
  41. SONET O SV. VÁCLAVU.
  42. UKOLÉBAVKA.
  43. VEČER NA HRANICÍCH.
  44. ROMANCE.
  45. PO LÉTECH.
  46. NA STARÉ THEMA.
  47. ADAGIO.
  48. NALADĚNÍ.
  49. NA ODCHODU.
  50. PÍSEŇ PRÁCE.