PORTRAIT MÉ MATKY.

Zdeněk Knittl

PORTRAIT MÉ MATKY.
Jí mnohá vráska v čelo vyryla se, co otec navždy odešel, tak mlád – a v jejím pohledu v tom krátkém čase jak všechen žár by vyhasnul a schlad. – Jak ráno svitne, zvolna ubírá se na svěží jeho hrob se vyplakat, neb někdy večer chodívá tam zase, než slunce shasne, „dobrou noc“ mu dát. Když slyší klavír, jejž tak často hrával, vždy pláče zticha. A jak noc se sklání, když temnem záře hvězd už prokmitá, u knihy sedá, jak on usedával, však nečte – – vzpomíná – – a neví ani, že její vlas už stříbrem prokvítá – – –. 45
Básně v knize V přítmí i světle:
  1. I.   Za trochu hudby, za ten akkord sladký,
  2. II.   Ty’s umíral. Byl večer. Mlhy skryly
  3. III.   Ty’s ležel v rakvi. Úsměv blažený
  4. IV. (Interieur).   Klid hluboký jak věčnost kolem dřímá,
  5. V.   Spustili rakev. V hrobu tiš
  6. VI.   Tak rád měl’s růže, jež se rdívaly
  7. VII.   Již slunce shaslo v rudém zákmitu,
  8. VIII.   Tvůj celý život – práce, krev a pot.
  9. IX.   Jak těšil se’s, až jaro přijde zase,
  10. X.   Jde na večer. Kraj pozvolna se stmívá
  11. XI. (PO ROCE.)   Již rok. Ba, málem nevěřil bych ani –
  12. XII. (EPILOG.)   Až jednou, otče drahý, po let sklonu
  13. PÍSEŇ.
  14. VEČER.
  15. PŘÁNÍ.
  16. TAJEMSTVÍ.
  17. MY ŠLI JSME – –
  18. IMPROMPTU.
  19. HROB V LESE.
  20. PŘI ZÁPADU.
  21. SERENADA MELANCHOLICKÁ.
  22. NA LESNÍ CESTĚ.
  23. MOTIVY Z PODZIMA.
  24. NEMOHL BYCH ZAPOMENOUT...
  25. DO PAMÁTNÍKU.
  26. IN MEMORIAM.
  27. KDYŽ SVOJÍ TĚ NEMOHU ZVÁT...
  28. SLOKY.
  29. PŘIJĎ!
  30. POSLEDNÍ LIST.
  31. PORTRAIT MÉ MATKY.
  32. LOĎ MRTVÝCH.
  33. ÚSMĚV.
  34. PODZIMNÍ.
  35. BEZ NADPISU.
  36. TOUHA.
  37. PO SMRTI.
  38. VÁNOČNÍ SLOKY.
  39. MODLITBA NA BLATECH.
  40. ČESKÝ SONET.
  41. SONET O SV. VÁCLAVU.
  42. UKOLÉBAVKA.
  43. VEČER NA HRANICÍCH.
  44. ROMANCE.
  45. PO LÉTECH.
  46. NA STARÉ THEMA.
  47. ADAGIO.
  48. NALADĚNÍ.
  49. NA ODCHODU.
  50. PÍSEŇ PRÁCE.