UKOLÉBAVKA.

Zdeněk Knittl

UKOLÉBAVKA.
Stmívá se nebe, na sta hvězd z oblaků na zem zří skrytě, po celém kraji mrtvo jest – – dřímej, spi sladce, ó, dítě! Měsíček září do oken smutně tak s temného nebe, zvědavě shlíží ve tvůj sen, jakoby tázal se tebe: Co duch tvůj na zemi hledá? Štěstí? To život ti nedá! Nezbloudíš v žití zápasu v štěstěny zářivé sítě, život ti trn dá do vlasu – dřímej, spi sladce, ó, dítě! Blažené chvíle dětských let nikdy se nevrátí zpátky, provázej tebe v širý svět alespoň dětský sen sladký, v snech se duch za štěstím zvedá – Štěstí? To život ti nedá! 60 Nedá je, nedá! Jeho spár zatkne se v duši tvou lítě, uhasí oheň, shasí žár, dřímej, spi sladce, ó, dítě! Ze snů, z těch zbude jenom troud, hlava níž skloní se tobě, smrt tebe sprostí žití pout, v otců svých spočineš hrobě – Tam snad mír najde skráň bledá – Štěstí?! To život ti nedá! – 61