DVA HROBNÍCI

DVA HROBNÍCI
Z Bašky zajdi do Těšína a z Těšína pod Lipinku. Snad se cosi udá vidět, co já často vídal, synku. Já chudobný goral z Beskyd chodil v parnu, v zimní slotě. Já viděl dva velké pány za hrobníky při robotě. Plni zlata, biče v botech, na otroky v ruce jarmo, jed a slinu na nás na rtech – však vy nejste z Modré darmo! Jak se ničí koukol rudý, co v obilí zlatém bují, pořád kohos bijí rýčem, pořád kohos zahrabují. Nechce umřít – a přec měl by, když se trápí páni tací při robotě s bídným chlopem. Kdo vás najal na tu práci? Žil bych bohat jako Midas, bez starosti jako negr, jenom umět kohos šlapat, jen mít jméno? 43 Chodil bych jak krásné jitro, jako kos bych sobě hvízdal, jenom kdybych přišel z Modré a měl jméno? Těžká mluva našich dědů! neumí dva rýmy říci. Snad je najde porobená haluz tam za Ostravicí? 44