KALINA III

Petr Bezruč

KALINA III
Nad vodou stojíš, hlavu nachýlenou, list střižen široký, bobule rudé, daleko lidí. Spí motýl na květu, pták zobe plody, břeh držíš s brslenem, zříš ticho k vodám daleko lidí. Tak časem filosof, tak časem básník, když kalich vypili, s úsměvem tichým hledí bok lidí v život. Kdys bude dobře hlavu navždy k spánku, bylino sličná potoků a hájů, bez slova výčitky pod kořeny tvé skrýti daleko lidí. 151