LAZY

Petr Bezruč

LAZY
Na podkopané na nivě v té zemi plné sazí (a milované vášnivě!) tam leží naše Lazy: píšťaly ostré hvízdají, komíny nebe mhouří, vysoké pece dýmají – chlop Křistek také kouří. Moravská škola skonává, Poláci nám ji vzali, moravská dávná zástava se z cimbuří nám svalí, vrah do hradu se dobývá, než do prachu nás srazí, křik zoufalý se ozývá: Kdo zachrání nám Lazy? Hrot ostrý míří nám do plec, boj lítý v tvrzi zuří, chlop Křistek, věrný Moravec, vystoupí na cimbuří; a než se šiky unaví, než neodrazí ránu, chlop Křistek školu postaví moravskou murovanú! Tam zlaté klasy nezrají, kde uhelné jsou jámy, rolnické grunty klesají do Molochovy tlamy, však kdyby siných do nebes komíny měly růsti, chlop Křistek, bitý Moravec, on Lazů nepopustí. 129 Za předků stojí svatou věc, za otců práva čistá chlop Křistek, pevný Moravec, a neuhýbá z místa, nech nepřítel luk napíná, nech Dombrová jde v zkázu, nech Datyň, Suchá, Karviná – on nepopustí Lazů! 130