Sloky před májem

Vojtěch Martínek

Sloky před májem
V ten čas, v ten čas mě srdce těžce bolí, v ten čas se cítím malátný a chor. Snad je to mlhou, která táhne s polí, snad vichřicí, co vztekle bije s hor. Vím: na okamžik žlutá záře padne a matná zeleň tryskne poznova. Však do rolí se derou stíny zrádné a nad lesy zeď visí z olova. Jak vděčno teď je srdce utlačené za každý z prostých jara zázraků! Za obláček, co nad hlavou se klene, za skřivana, co letí do mraků, za pupen třešňový, za břízek paprsk tenký, za žlutavé na větvích řetězy, za petrklíče, podběl, prvosenky, za pampelišku bědnou na mezi. 8