Píseň listopadová

Vojtěch Martínek

Píseň listopadová
Písnička tichá ještě v duši zní. Proud odplynul... a kde je bílá pěna? Jen usměj se a slova neřekni. Je horká touha dávno odplavena. Na hlavu padá nebe z olova a stíny mlhavé se vlekou polem. Listopad tvoje snění pochová i s hořkostí a křečemi a bolem. Tím očí zážehem, jenž zbývá ti, mě nespaluj. Jen úsměvem mě vítej, jen úsměvem. Že byly závrati a klam a zrada, ne, už nevyčítej. Proč nechce zhasnout ještě jeden sen? Proč ještě doutná jiskra pod popelem? Proč dávnou výčitkou jsi rozjitřen? Co ještě hledáš ve dni roztesknělém? 50