Léto

Vojtěch Martínek

Léto
Krajina prosluněná je výheň a žár a dým – skloněná bříza sténá pod bičem slunečním. Oči mi hoří, hoří, jdu ohněm do šira, to po vzpěněném moři se člunek prodírá. A v plápolném tom varu cos u mé hlavy žhne – já vím: to vidím v žáru tvé oči světelné. 19