Scenerie

Vojtěch Martínek

Scenerie
S vlnami jezera si vánky hrají, prastarou báseň tobě šepotají, hra jasů, stínů v kolébání vod,vod je věčné umírání, věčný zrod, a nad tesem, jenž spadá do hlubin, krvavé růže rozhořel se stín. Na vody světelný se pablesk střel a rozbíjí se v tisíc zrcadel, než v černou noc se hlava uklání, chyť do očí to světlé blýskání, melancholický rytmus vod a sten i větrů pocel, jímž jsi omámen. S vlnami jezera si vánky hrají, marnosti píseň věčnou zazpívají, bolestný slyšíš od staletí zpěv... a přec ta růže... je v ní žár a krev a je v ní hrůza, která slastně mámí: slast závrati, jež dýchá hlubinami. 31
Básně v knize Kalendář básníkův:
  1. Pramen
  2. Předjaří
  3. Pod haldou
  4. Sloky před májem
  5. Jabloňka
  6. Píseň
  7. Májová serenáda
  8. Andante
  9. Letní noc
  10. Den a noc
  11. Léto
  12. Krvavé jiskry...
  13. Dva životy
  14. Měsíc
  15. Dík
  16. Dar
  17. Nokturno
  18. Mlčení
  19. Večer před nedělí
  20. Scenerie
  21. Stín
  22. Sloky
  23. Verše
  24. Popelec
  25. Melodie
  26. Zpověď
  27. Cestou
  28. Pavučiny
  29. Chvála podzimu
  30. Říjnová moudrost
  31. Solveig
  32. Duchové ruce
  33. Šero
  34. Píseň listopadová
  35. Mrtvé
  36. Solus sibi
  37. Sníh
  38. Koleda
  39. Píseň