Melodie

Melodie
Poslední chvěje se kvítí, z lesů už táhne stín – Zarudlé slunko svítí do aster, do jiřin. Jak zem se rozhořela v barevném hynutí! Jak pozdravila čela oblačných labutí! Než přijdou mlhy a deště, bláznivých vichřic rej, milostné slunce, ještě usměj se, polaskej! Jak ruky hebké a bílé to budou doteky – a cesty pošetilé za obzor daleký – Poznovu slova žijí, když větřík zavane, já slyším melodii a věty šeptané, 36 lahodná, mámivá slova – ach, kdo jim uvěří? Sevři mne znova, znova, nežli se zešeří! 37