Píseň

Píseň
Do ruky chtěl bych chytit světelnou hodinu, aby mi mohla svítit do stínů, do stínů! A chtěl bych zastaviti zběsilých minut rej, chvilko, jsi věčnost a žití, zastav se, neprchej! Mé smysly ještě mámí horoucí vzrušení, rozhoř se rudě tmami, plameni, plameni! Mé spánky ještě bijí, jsi u mne blíž a blíž, v jakém to přeludu žiji a kam mne unášíš? Já cítím ve své dlani přesladký těla tvar, já vím: ve velkém vzplání jsem též jen jas a žár, 10 a hoří zázrak těla a hoří zrak a ret – Ó, chtěl bych zcela, zcela v tom ohni uhořet! 11