ZAPOMENUTÝ KLAVÍR.

ZAPOMENUTÝ KLAVÍR.
Ve stmělém budoaru tak teskně, zasmušen sní zapomenut klavír v samotě tichých stěn. Och, tolik písní skryto v těch bílých klavesích, i touhy, bol i smutek i jásot v nich a smích. Och, tolik písní skryto, jež vyzpívat by chtěl – však nikdo nepřichází, kdo by ho rozvučel. A vzduch kol je pln vůní, jak opojit by chtěl – však nikdo nepřichází, by klavír rozvučel. A ticho je, tak ticho v těch bílých klavesích, že není, kdo by vzbudil zas dávný život v nich... Tak v šeru budoaru dál teskně, zasmušen sní zapomenut klavír v samotě tichých stěn... 14