JARNÍ BALLADA.

František Dohnal

JARNÍ BALLADA.
Teď ostré jarní větry jdou, z hor ledných mrazí rovinou, a náhle mře a vadne květ, že příliš záhy přišel v svět. A náhle svět je smutku pln: stich’ ptáků zpěv, šum jarních vln, a bez zpěvu teď zpěvný les, jen kos tam s větrem hvízdá kdes. A náhle svět je smutku pln: tam dívku našli v hloubi vln, tam zase hoch si život vzal, že pryč je vše, co miloval. A Bůh ví sám jen, čím to jest – snad nemá každé štěstí kvést, a květy vadnou, květy mrou, neb ostré jarní větry jdou. 23
Básně v knize Zklamané touhy:
  1. JAK TA LABUŤ BÍLÁ...
  2. PÍSEŇ.
  3. VZPOMÍNKA.
  4. BYLO JARO?
  5. ZAPOMENUTÝ KLAVÍR.
  6. ŠEDÉ RÁNO.
  7. CESTOU.
  8. PÍSEŇ BEZNADĚJE.
  9. POSLEDNÍ VZLYK.
  10. SMUTEK MARNÝCH SNŮ.
  11. PÍSEŇ.
  12. LEKNÍNY.
  13. A STÁLE SRDCI ŘÍKÁM...
  14. JARNÍ BALLADA.
  15. LETNÍ VEČER.
  16. PODZIMNÍ MLHY.
  17. ZIMNÍ MOTIV.
  18. PŘEDTUCHA.
  19. A PŘECE VÍM...
  20. MÁKY.
  21. OBLAKA.
  22. SVÉ SMUTKY VĚTRŮM DÁM...
  23. ZVONY MĚSTA IS.
  24. JESUS, PASTOR BONUS.
  25. STELLA MARIS.
  26. V BOJŮ HOŘKÝCH CHVÍLÍCH.
  27. DVA HLASY.
  28. NA POPLACH.
  29. POUTNÍK.
  30. PO TICHÉ HLADINĚ...
  31. V PŘÍSTAVĚ.
  32. LILIJE.
  33. LIDSKÁ MASKERADA.
  34. PÍSEŇ MEFISTOVA.
  35. BEZ NADPISU.
  36. HOŘÍ OKNA PALÁCE...
  37. ČERNÉ MRAKY...
  38. KOMETA.
  39. KRKAVCI.
  40. TŘI JEZDCI.
  41. POSLEDNÍ VZKAZ.
  42. VŠEDNÍ MOTIV.
  43. MARNÁ TOUHA.
  44. PÍSEŇ.
  45. VÁNOCE 1916.
  46. VÍTĚZI.