LEKNÍNY.

František Dohnal

LEKNÍNY.
Lekníny velké, bílé, o, bílé lekníny, jak přeplout v slední síle přes černých hlubin míle, přes černé hlubiny! Loď má již troskou pouhou, páž bojem zemdlena... Ach, marně přes pláň dlouhou po bílých květech touhou svá vzpínám ramena. Och, z dálky v touze prahnout, och, z dálky jenom snít a nesmět po vás sáhnout a nesmět ruku vztáhnout – jen věčně touhou mřít!... 21
Básně v knize Zklamané touhy:
  1. JAK TA LABUŤ BÍLÁ...
  2. PÍSEŇ.
  3. VZPOMÍNKA.
  4. BYLO JARO?
  5. ZAPOMENUTÝ KLAVÍR.
  6. ŠEDÉ RÁNO.
  7. CESTOU.
  8. PÍSEŇ BEZNADĚJE.
  9. POSLEDNÍ VZLYK.
  10. SMUTEK MARNÝCH SNŮ.
  11. PÍSEŇ.
  12. LEKNÍNY.
  13. A STÁLE SRDCI ŘÍKÁM...
  14. JARNÍ BALLADA.
  15. LETNÍ VEČER.
  16. PODZIMNÍ MLHY.
  17. ZIMNÍ MOTIV.
  18. PŘEDTUCHA.
  19. A PŘECE VÍM...
  20. MÁKY.
  21. OBLAKA.
  22. SVÉ SMUTKY VĚTRŮM DÁM...
  23. ZVONY MĚSTA IS.
  24. JESUS, PASTOR BONUS.
  25. STELLA MARIS.
  26. V BOJŮ HOŘKÝCH CHVÍLÍCH.
  27. DVA HLASY.
  28. NA POPLACH.
  29. POUTNÍK.
  30. PO TICHÉ HLADINĚ...
  31. V PŘÍSTAVĚ.
  32. LILIJE.
  33. LIDSKÁ MASKERADA.
  34. PÍSEŇ MEFISTOVA.
  35. BEZ NADPISU.
  36. HOŘÍ OKNA PALÁCE...
  37. ČERNÉ MRAKY...
  38. KOMETA.
  39. KRKAVCI.
  40. TŘI JEZDCI.
  41. POSLEDNÍ VZKAZ.
  42. VŠEDNÍ MOTIV.
  43. MARNÁ TOUHA.
  44. PÍSEŇ.
  45. VÁNOCE 1916.
  46. VÍTĚZI.