V PŘÍSTAVĚ.

František Dohnal

V PŘÍSTAVĚ.
Má loď teď pluje v přístavě a tiše skládám vesla, jež v jeku vln a ve vřavě sem loď mou z bouře nesla. Sem prchna z bouře, z hluku měst, se tichou vlnou dávám nést zpět z bouřných cest. Zde vysoko mou nad hlavou hle, celé nebe hoří a bílou světla záplavou žhne odraz slunce v moři. Tich zraky svoje upínám k těm zářným světla výšinám, v ten světla chrám. Tak ticho zde v tom přístavě!... Mír sladký všude vane!... A všechno v bílé záplavě – tož Tvého světla, Pane! Ó, šťasten, sem kdo dal se vést! Tu není bouří, bludných cest, och, bludných cest!... 57