NAD LOŽEM TRPÍCÍ.

Jaromír Borecký

NAD LOŽEM TRPÍCÍ.
Jak Dante – když se nad propastmi pekla v mrak dumy klonil, scházeje v jich jícen, kam hrůza světa celého se stekla, všech bytí lidských bída, hříchy sycen var vášní krvavý, plam nezkojení, na požár, jenž vše chvátí, divě zlícen – zřel muka duší, nad něž větších není, zřel vidin krutých rozdíravé spáry, úzkostí kleště, smolná utrpení, leč nezalek se sestoupit v ty žáry, by v zpěv svůj zachyt obraz věčné muky, a kýv, ať Charon převeze ho charý: tak bylo mně, div krotit srdce tluky, nad ložem, jež i v snách jen děs Ti mělo, div odvahu kde brát v těch trýzní shluky, kdy v slzách líbal jsem Tvé choré čelo. 14
Básně v knize Zpěvy života:
  1. ÓDA MELANCHOLII.
  2. PROPADNUTÍ OSUDU.
  3. ODLOUČENÍ.
  4. NAD LOŽEM TRPÍCÍ.
  5. BEZ PŘÍSTAVU.
  6. Z LISTŮ LÉKAŘI.
  7. ÚTĚCHA.
  8. V PŘÍRODĚ.
  9. SLZY.
  10. AŽ PŮJDEM...
  11. V ROZJÍMÁNÍ.
  12. ZAPADLÁ STANICE.
  13. SOUMRAKY DUŠE.
  14. VÝCHOD.
  15. CESTOU PARKEM.
  16. KDYŽ JSI SE VRÁTILA.
  17. SVÉ HVĚZDĚ.
  18. ZA SLUNCEM.
  19. MEDITACE.
  20. ČLOVĚK.
  21. JEŠTĚ SVÉ HVĚZDĚ.
  22. POZDRAV STROMŮM.
  23. NAD VODOPÁDEM V KRIMMLU.
  24. BLOUZNIVÁ NOC.
  25. PODZIMNÍ BOUŘE.
  26. OBĚTI HOR.
  27. SNÍH.
  28. JARNÍ HEKATOMBA.
  29. NA KREMLU.
  30. DVĚ JMÉNA.