KÍTÍ PERSEFONY

Jiří Karásek ze Lvovic

KÍTÍ PERSEFONY
Jdeš v podsvětí, má duše? Teď pohleď na záhony, Na zlato petrklíčů, jež rozkvétají zas: Netrhej ještě, duše, květ bledé Persefony, K životu vrať se rychle, tmu odpusť, vejdi v jas! V paměti znova hledej své zapomněné jméno! Co tížilo tě kdysi, buď nyní tobě hrou! K břemenu vrať se svému, jež leží odloženo Na cestě, kterou šel jsi, je zvedni s odvahou! – Živote, marně lákáš. Je konec, konec všemu... Nic nepodal jsi srdci, vším navždy zklamanému. Sám šel jsem celým žitím, sám šel jsem s plachým snem. Tak prázdně žil jsem v světě, že nezbývá mi ani Pro nekonečný spánek tam dole vzpomínání, Že někdo prošel tiše mým marným životem... 33