BRATRSTVÍ SMRTI

Jiří Karásek ze Lvovic

BRATRSTVÍ SMRTI
Tak ty, jenž vyhoštěn šel’s krásou světa, Kdys zrodil jsi se s bláhovým svým snem, Jak z kukly na puškvorci náhle vzlétá Těkavá vážka tichým večerem. Vždy potácel ses nehostinou zemí. Na svých rtech píseň ironickou, zlou, Sám, opuštěn a povržený všemi, V své hadry schoulený jak v bídu svou. V tvé duši haslo to, co v jiných plane, A život odmítal vždy touhu tvou Jak dveře v těžký zámek zavírané. Vše, co jsi chtěl, teď neodvratně hyne. Jen cítíš ještě, jak Smrt pojednou V společný rubáš s druhými tě vine. 78