BUCHARA

Jiří Karásek ze Lvovic

BUCHARA
Na chvíli, duše, prchni přítomnosti, Hleď v minulost jak v propast bezednou. Životů zhaslých pozůstatky hostí Tvé nitro, jež se křísí najednou. Hřích u cesty jak malomocný sedí. Jde išon kolem, v tvářích přísný vzhled. Step kočovníků v zraky tvoje hledí, A v dáli trčí úzký minaret. Jsi nahý hoch, jenž chlípnost tancem budí V harému emira, jejž všechno nudí, Jenž vyčerpal již vášeň svou až k dnu. Ohromné modly v údolích jsou stinných. A ty se cítíš, vzbuzen ze svých snů, Jak zabloudilý tulák světů jiných. 40