VRAK

Jiří Karásek ze Lvovic

VRAK
Přitiskni horké ruce na čelo, Na smutek nemysli, jejž duše hostí. Nech srdce bíti, jak by vráželo Hřeb za hřebem do rakve minulosti. Vyhnanče marný, zanech nadějí V hlubinách noci, v které vichr duje. Nech srdce bíti, neboť mocněji Je příboj živlů venku přehlušuje. Teď bolest z poraněné duše vstává, Jak ze spadlého hnízda vzlétne pták A vyplašeně nad ním křídly mává. A poděšen teď slyšíš nářky táhlé, Jak všichni tvoji mrtví k sobe náhle By volali tě na rozbitý vrak. 77