ZLATÁ DAHLIE

Jiří Karásek ze Lvovic

ZLATÁ DAHLIE
Terč slunce zdá se jako vzdálený. Dahlie zlatá, přichází tvá sláva V jeseni teprv, květe zpožděný, Kdy listí stromů zvolna opadává... Má poesie jako dahlie Přežívá konec všeho nehostiný. Teď teprv zlaté květy rozvije, Když přichází smrt, zahalená v stíny. Lhostejný poutník přejde kolem tiše. Co s krásou, která marně přežívá Smrt léta, všeho agonií dýše? A přece touha také v tobě žije, Má duše zpožděná a vášnivá! Dahlie, zvadni, zmlkni, poesie... 36